Uz si pomalu zacinam zarizovat vsechno potrebne k odchodu, pred nekolika dny jsem sel pesky do Gardineru, nechtelo se mi stopovat, protoze bych dlouho cekal a chtel jsem se projit. Sel jsem starou cestou do Gardineru, ktera driv slouzila dostavnikum k preprave turistu do Yellowstone, ted ji pouzivaji jen turiste, kdyz chteji videt prirodu a jezira podel cesty. Ten den, bylo jako vzdycky hodne vetrno a byla pekna zima, jak jsem skoro kazdej den v praci, tak jsem ani nevedel, ze se takhle ochladilo.

  
krajina kolem Mammothu, jezirko na ceste do Gardineru, Electric peak

 V gardineru jsem vyridil v bance zmenu adresy, zasel jsem si do obchodu a pak jsem zase sel zpet do Mammothu. Prisel jsem kolem treti hodiny, jelikoz jsem byl unavenej z prace a z vyletu, sel jsem spat. Vecer jsme sli s Renatou a jejim pritelem Chadem na "movie night", promitani filmu pro zamestnance.
 Dalsi den jsem pracoval snidani a obed a Renata, ktera mela mit volno, pracovala u nas v jidelne, delala server Assistenta. Meli tam byt tri server asistentove, ale jeden onemocnel, takze se o vsechno musela postarat Renata a Viktoria, coz je holka, kterou sem prelozili z Cannyonu, ktery je uz zavreny. Viktoria je holka ze slovenska a je neuveritelne lina, kazdou chvili chodi kourit a manazerka cela vztekla dela praci za ni. Dal jsem ji o to mensi zpropitne a rekl jsem ji, ze se mi nelibi, jeji prace. Moc ji to nezajimalo a tak doufam, ze ji moc casto uz mit nebudu.
 Vcera jsem byl s Renatou, Chadem, Elis a Suzane v Bozemanu, Renata tam chtela jet, aby si zmenila datum odjezdu jejiho autobusu do Denveru. Chtela jit taky do kina a udelat posledni nakupy, protoze se uz asi do Bozemanu nedostane, i kdyz bude v Mammothu pracovat asi o tyden dele. Nejak jsme ale nepocitali s tim, ze Suzan, kterou s sebou vzal Chad musi byt brzy zpatky v Mammothu, protoze od desiti vecer musi do prace. Jelikoz jsme vyjeli po pate hodine vecer, opravdu jsme moc casu nemeli, takze si jen renata zaridila zmenu letenky, Elis si koupila letenku z Los Vegas do nevim kam, zasli jsme na veceri a do wal-martu, coz je jejich nakupni stredisko a pak jsme museli zase domu.
 Za posledni tyden se mi v praci prihodilo par prihod. Jednou jsem prisel k novemu stolu, predstavil jsem se jim a optal se jich, co by si prali. Jedna pani, co tam sedela, mi odpovedela cesky "Kureci rizek", docela me to vykolejilo, protoze takovou odpoved jsem necekal, nejdriv jsem si myslel, ze to je nejaka americanka, ktera proste jen umi par ceskych slov, tak jsem cekal co bude dal. A oni kupodivu zacali mluvit cesky. Byli to cesi, kteri uz 10 let ziji v USA. Byl jsem z toho tak mimo, ze jsem ani nebyl schopen udelat normalni obednavku. A tak kdyz jsem jejich otci prinesl bizoni klobasy, opatrne se me optal, jestli tohle je opravdu to kure, ktere si objednal... Nakonec si nastesti ony klobasy nechal a prej mu docela i chutnali. Ja osobne moc ty klobasy rad nemam, ale asi je holt zvyklej na jine jidlo.
 Dalsi prihoda se stala, kdyz jsem uz koncil v praci. Do dishroomu, kde se umyva nadobi, prisli Slovaci z Cannyonu, uz meli skoro hotovo a tak tam blbnuli a strikali po sobe vodu. Vybehl tam na ne jeden potrhlej kuchar, ze jestli jedina kapka dopadne k nemu ke grilu, tak ze uvidi. Jelikoz toho kuchare nemam rad, sel jsem za nima s tim, ze to je blbec a at si ho nevsimaji, jenze jak jsem vesel do dishroomu, uklouzl jsem na mokre podlaze a rozplacl jsem se tam. Nic se mi nestalo, ale na kalhotech, na zadku, jsem mel otisk rohozky, ktera byla na zemi a jelikoz jsem mel jeste obslouzit posledni stul, sklidil jsem za svoje kolecka na zadku uspech. Od te doby jsem ty kalhoty asi 6x umyl, ale kolacka tam mam stale.
 O vikendu prijel do Yellowstone autobus a vsichni ucastnici zajezdu meli predplacene vecere a snidane, takze tam bylo dost narvano, protoze vsichni chodili ve stejny cas, navic meli predplaceny predkrm, hlavni chod, piti a zakusek, takze tam vzdycky byli dlouho. Jednou, kdyz tam takhle prisli a vsichni si objednali predkrmy, stala se mi takova vec, kazdou objednavku musim dat do pocitace a ona se pak vytiskne bud u grilu, u predkrmu, v baru, nebo v pripravne salatu a dezertu. No a ja jsem si objednal nekolik predkrmu a cekal jsem, az mi je pripravi, jenze uz to bylo asi deset minut a tak jsem se ptal na to, kdy bude. Kuchar byl znacne nervozni a odbyl me, ze za minutu to bude, za dalsich deset minut mi rekl, ze to bude uz za vterinu, pak za dve minuty a pak za minutu. Kdyz uz to trvalo trictvrte hodiny, sel jsem za manazerkou s tim, ze uz bych ten predkrm opravdu potreboval. kdyz prisla manazerka se mnou za kucharem, on zacal tvrdit, ze se mu zadny listek nevytisknul a zacal se vymlouvat, coz me pekne nastvalo. No kdyz se do toho vlozila manazerka, tak byl predkrm hotov za minutu. Kazdopadne to ale manazerka udelala tak, ze sla osobne za hostama, omluvila se jim a jidlo jim dala zdarma.
 Jednou jsem mel stul, kde chteli platit kreditni kartou, kterou mi pocitac odmitl vzit, pak mi dali druhou kartu, ktera byla uz funkcni, takze zaplatili a odesli. Musel jsem ale zajit za manazerkou s tim, ze potrebuji z pocitace smazat tu neplatnou platbu a ona mi v rychlosti smazala obe platby, jak tu provedenou, tak i tu nepovedenou, takze nejen, ze hoste nezaplatili, ale nedostal jsem ani jejich 12 dolaru zpropitneho. Manazerka mi zacala tvrdit, ze jsem ji to spatne vysvetlil, co chci a ze priste se mam lepe vyjadrit, ale ja myslim, ze to proste udelala ve spechu a nechtela uznat pravdu. Nakonec, kdyz uz byl konec smeny, prisla za mnou s tim, ze vi, ze to byla nehoda a ze jeden stul ji dal 20 dolaru zpropitneho (i kdyz ona je manazerka a zpropitne nedostava) a tak mi polovinu da.
 Za chvili se obleknu do uniformy a pujdu znova do prace za dalsim dobrodruzstvim, jen doufam, ze uz bude malo hostu a ja si budu moct vice odpocinout. Az tady skoncim, ceka me nekolikadenni putovani do Denveru, odkud pojedu pujcenym autem do Salt Lake City, kde nabereme pritele Elis a pojedeme do San Francisca, odtud do Las Vegas, kde zanecham Elis s jejim pritelem a sam pojedu zpet do Denveru, kde bych se mel sejit s Renatou a odleted do CR.