Vsechno to zacalo docela proste, kdyz jsem byl v nedeli v praci, bavil jsem se se svou servirkou, pro kterou jsem delal. Ptala se me, jak budu travit svuj day-off, tak jsem ji rekl, ze pojedu s kamaradama do Gardineru a pojedeme na raft trip. Ona servirka, jmenuje se Courtny, chtela vedet, se kterou spolecnosti pojedeme. Jelikoz jsem nevedel, tak mi doporucila "Big sky", tak jsem ji to odkyval a dal pracoval. Asi za hodinu me zase zastavila a dala mi telefonni cislo na onu spolecnost s tim, ze jsou levni, dobri a ze jsou hlavne az na konci gardineru, takze prej pojedeme vic v prirode. Za dalsi hodinu za mnou prisla s tim, jak tam pojedeme, kdyz jsem ji rekl, ze budeme stopovat, moc se ji to nelibilo a rekla, ze jestli bychom jeli dopoledne, tak nas tam odveze autem. To by bylo fajn, ale jaksi jsem nevedel, kdy skonci ten raft trip, protoze jsme si neudelali zadnou rezervaci.

    Nakonec za mnou Courtny prisla s tim, jestli mam ridicak, ze mi proste svoje auto pujci, ze ho zitra stejne nebude potrebovat. Nechtel jsem tomu verit a tak jsem se ji radsi jeste nekolikrat zeptal a ona na to, ze to pro ni neni problem. Tak jsme se pak domluvili, ze ji vecer navstivim a vyzvednu si klicky.

    Po praci ale nebyla doma a my jsme pak sli, vykoupat se do boilling river. Cestou dolu me napadlo, ze bychom mohli stopovat, at si zkratime cestu. Szymon ten byl naprosto proti a rekl, ze on pujde pesky, at si jdeme stopovat. Takze jsme zustali tri, ja Renata a Martyna. Stopovali jsme asi deset minut. Zastavil nam Pick-up, ve kterem uz sedeli dva lide. Vzadu byla velka krabice s pitim. Docela jsem nechapal, jak se tam muzeme vejit, ale povedlo se. Jenze bohuzel parkoviste u boilling river je asi 1 mili od reky, takze nam trvalo dost dloho, nez jsme tam dosli a Szymon uz tam byl, takze mi pak Renata i Martyna nadavali, ze jsem byl tak blbej a chtel jsem jit stopovat.

    Koupali jsme se docela dlouho, Martyna nas vytahla do mist, kde je hodne melko a da se tam lezet a spat. Jedinej, kdo vsak usnul byla Martyna. Nam uz pak byla zima a chteli jsme domu. Kupodivu, i kdyz je cesta nahoru dosti prikra, nikdo nechtel stopovat.

    Kdyz jsme se vratili, okamzite jsem se znova za Courtny. Tentokrate jsem ji na pokoji zastihl, tak mi dala klicky a ukazala sve auto. Byl to krasnej bilej Volkswagen, kdyz jsem ho videl, tak jsem nechtel verit tomu, ze tohle by mi pujcila. Domluvili jsme se s Martynou, Renatou a Snezanou (nebo jak se ona Srbka jmenuje), ze v osm rano se sejdeme v zamestnanecke jidelne a vyrazime do Gardineru. Rano bohuzel krome me a Renaty nikdo v jidelne nebyl. Potkali jsme tam akorat jednoho Cecha, kterej chtel jit stopovat do Gardineru, protoze tam ma druhou praci. Tak jsme to udelali tak, ze jsem vzal auto a odvezl onoho Cecha do gardineru a Renata zatim zasla za holkama zjistit, co se deje. Martyne se nechtelo utracet za raft trip a byla ospala, takze nikam nechtela a na Snezanu se proste nedotukala...

    Tak jsme vyrazili sami, podle popisu jsme meli dojet na konec Gardineru a tam by mel byt majak a naproti nemu ona Big-Sky company. Na konci Gardineru ovsem zadny majak nebyl, ale ja jsem mel v pameti, ze kdyz jedes za gardiner, tak tam opravdu je nejaka rastaurace s majakem. Tak jsme ujeli asi 6mil, dojeli jsme k onomu majaku, ale Big-sky nikde, tak jsme to otocili a jeli zpet do Gardineru. Tam jsme se optali v jedne restauraci a bylo nam receno, ze mame jet cca 6mil za Gardiner a tam to bude. Takze jsme znova otocili auto a jeli znovu k majaku. asi po deviti milich jsme opravdu nasli nasi raftovou spolecnost. Privital nas tam pes a jeden american, nejdriv nam nechtel dat slevu, ale kdyz jsme rekli, ze nas poslala Courtny a ze pracujeme v Yellowstone, rekl, ze nas o bude stat kazdeho 25 dolaru a vyjizdi se asi za pet minut. Bylo docela pekne, ze zrovna v deset rano, kdy se melo vyjet, tak jsme tam byli jen my dva, ale o to byl ten vylet pohodlnejsi, ze na raftu krome nas byl uz jen pruvodce.

    Vetsi cast cesty byla na relativne klidne casti reky, ani jsme nemuseli moc padlovat, takze jsme si povidali s pruvodcem. On uz od malicka miloval rafty, takze tato prace je pro nej to prave, sice si prej moc nevydela, ale predstava, ze kazdej den sjizdi reku, mu dodava tolik energie, ze by nesel pracovat jinam. Dalsi jeho konicek je loveni zvere lukem, takze kazdorocne se vydava na lov Elku, aby mel zasobu masa na cely rok.

    Kdyz jsme se dostali do pereji, byla to sakra sranda, instruktor nam vysvetlil, co mame delat, kdyz vypadneme z lodi, je tam totiz dulezite nechat se unaset po proudu a byt nohama dopredu, protoze v rece je spousty kamenu, ktere by nas mohli zabit, ale nastesti jsme jeho rady nepotrebovali. Nektere pereje byly opravdu velike a my jsme byli mokri od hlavy k pate. Ale opravdu to stalo za to.

    Po navratu jsme se museli prevleknout do sucheho a rozhodli jsme se, ze kdyz mame auto, tak by byla skoda toho nevyuzit a vyrazili jsme do Bozemannu. Tam jsme prolezli docela hodne obchodu, Renata si tam koupila mimo jine troje plavky a protoze si nerada zkousi obleceni v obchodech, koupila to proste od oka (a doma zjistila, ze ji ty plavky jsou male...).

    V jednu chvili se venku zvedlo neco jako pisecna boure, proste najednou bylo takove divne sero a hory za mestem zmizeli v sedivem oblaku cehosi. Za chvili jsem mel v puse spoustu prachu a vitr si hral s mym kloboukem... Nastesti se ale pocasi rychle vratilo do puvodniho slunecneho a tepleho dne.

    Na cestu domu jsme si jeste koupili jidlo, protoze bylo jasne, ze uz nestihneme veceri doma a vyrazili jsme zpet. Cestou jsme nabrali za 20 dolaru benzin a jeste jsme se stavili v Boilling river s tim, ze tam asi bude Szymon a Martyna a ze je vezmeme domu. Bohuzel tam nebyli, kdyz jsem sel do vody, zastavila me tam jedna americanka a vyptavala se, co to mam na sobe za sortky, moc jsem nechapal, co po mne chce, tak jsem ji rekl, ze jsou z CR a chtel jsem jit dal, na to ale zase odpovedela druha holka (cesky). byla to skupinka lidi, kteri pracuji v Rooseweltu a tu americanku zaujali moje kratasi proto, ze na ni byly barvi jeji univerzity. Nakonec mi doslo, ze jsem je dostal pred dvemi lety od jednoho americana v Pennsylvanii a opravdu to byly sortky z jeji univerzity. Tak jsme tam s nima pobyli, popovidali si. Oni meli par hodin volna, tak vzali pivo a auto a jeli se vykoupat. Nabizeli nam taky pivo, ale ja ho odmitl s tim, ze budu ridit. Oni na to, ze oni budou taky ridit a ze tady v parku nehrozi, ze by je nekdo chytil...

    Po prijezdu domu jsme sli za Martynou, pochlubit se, jak krasny vylet jsme meli. Martyna byla nastvana, ze jsme ji nerekli, ze jedeme i do Bozemannu, ze by jela s nama...

    Jelikoz jsem mel svatek a Renata koupila flasku vina, tak jsme ji spolecne vypili. Martyna se Szymonem pak sli do hospody a ja vratil klicky od auta a sel spat.

    Druhy den jsme sli s Renatou po snidani stopovat, ze si udelame vylet do Yellowstone Grand Canyonu, nebo pripadne k jezeru. Po peti minutach stopovani nam zastavil jeden starsi pan se svoji pritelkyni s tim, ze jede do Old Faithfull a ze nas cestou vyhodi v Canyonu. Byl to zamestnanec Xanterry a znal nas od videni. Jeho pritelkyne za nim prijela z Oregonu a on ji vozil po parku, takze to nakonec dopadlo tak, ze jsme s nima stravili celej den, projeli jsme velkou cast parku, na hodne mistech zastavili. Kdyz byl cas obeda, zasli jsme si v Canyonu do zamestanecky jidelny, kde jsme potkali partu cechu, vetsina jich prijela teprv pred tydnem, takze tady budou sakra dlouho. Podle me to maji dobre v tom, ze jsou prave v Canyonu, ten se totiz v zari zavira a oni budou prestehovani jinam, takze si uzijou vic mist. Zas na druhou stranu, jejich jidelna je nic moc a jsem castecne i rad za to, co mame tady v Mammothu.

    Z Canyonu jsme jeli kolem jezera a pak do Old Faithfull, coz je nejznamejsi misto v Yellowstone. Nez jsme se tam dostali, byl uz vecer, takze jsme si rovnou zasli na veceri. Pak jsme se tam prochazeli do 6:40 PM, v 6:40 totiz mel vytrisknout jejich nejvetsi pramen. Tento pramen strika kazdych cca 90 minut a maji tam zarizeni na to, aby dokazali predpovedet, kdy presne vystrikne, takze staci prijit do hotelu a podivat se na predpoved, abys to nepropasl. No sice to strika pekne do vejsky, ale je to docela kratke, jen nekolik vterin. Pak jsme opet nasedli do auta a jeli smerem k domovu. Cestou jsme se jeste staveli na nekolika mistech, kde ze zeme vytekaji prameny, tvori ruzna jezirka a vlevaji se do reky. Samozrejme, ze jsme take cestou potkali spoustu zvere. Jenze uz byla docela zima a prselo, takze jsme pak uz moc nestaveli.

    Domu jsme prijeli asi v devet vecer, najezdili jsme 150mil a byli jsme dosti unaveni. Zasli jsme za Martynou a Szymonem. Martina byla naprosto hotova, protoze si prej pujcila kolo a jela do Gardineru, zeptat se na druhou praci. Cesta tam byla v poradku, ale cesta zpet je jen a jen do kopce, takze musela tlacit. kazdopadne si tam nasla druhou praci, takze kdyz bude mit tady nocni smenu, tak bude chodit rano na stopa a v Gardineru bude delat pokojskou.

    Dneska uz bohuzel nemam volno, mam "veceri", takze ve 4:45 nastupuji do prace. Dneska dostavame vyplatu, tak jsem zvedavej, kolik bude moje dalsi vyplata, jestli to bude taky hruza, jako minule, nebo jestli uz to bude OK :-) .

6406  Mesic nad Boiling river
6413  Szymon, Martyna a Renata v Boiling river
6424  Rybari na Yellowstone river
6444  "Nase" vypujcene auto
6455  "Arrive alive - its the law"
6463  Takhle blbe parkujou snad jen cesi

6491  Americani vozi deti v kufru...
6515  Duha nad vodopadem Yellowstone Grand Canyon
6562  Veverka utikajici s oriskem
6563  Skakajici veverka
6595  Bublajici jezirko
6636  Old Faithfull gejzir

6696  Bizon ridici dopravu
6717  Gardiner river
6732  Jezirko v krateru
6753  Prameny, zabarvujici okoli do ruda
6768  Jak jinak - Elk, ti jsou vsude!