Liborův letní pracovní pobyt v Americe


Úvod
Kontakt
1: Letadlo
2: Letiště
3: Doprava
4: Ubytování
5: Začátek a seznamování
6: První dny
+ 6: Fotogalerie
7: Kolo
+ 7: Fotogalerie
8: Výlet do Canyonu
+ 8: Fotogalerie
9: Výlet do Flagstaff
+ 9: Fotogalerie
10: Práce a jídlo
+ 10: Fotogalerie
11: Vyhlídkový let
+ 11: Fotogalerie
12: 3 dny volna
+ 12: Fotogalerie
13: Soutěž!
14: Den v práci
+ 14: Fotogalerie
15: Problémy v práci
+ 15: Fotogalerie
16: Pracovní den
17: Práce v kuchyni a volný den
+ 17: Fotogalerie
18: Sestup do Canyonu
+ 18: Fotogalerie
19: Postelní vši (štěnice)
20: Jak mi indiáni zachránili život
+ 20: Fotogalerie
21: Raft trip
+ 21: Fotogalerie
22: Poslední pracovní den
+ 22: Fotogalerie
23: Poslední den v Grand Canyonu
+ 23: Fotogalerie
24: Pobyt na letišti
<< předchozí
následující >>

13: Soutěž!

deníčkový web

18.7.2006

V sobotu bylo opet strasne vedro a tak jsem zustal doma a cetl jsem si. Vyrusila me ovsem Michelle, ktera mela volny den a prisla me navstivit s tim, jestli se nepujdeme projit. Tak jsem nechal cteni a sli jsme se projit po okraji canyonu. Michelle se ted hodne kamaradi s jeji spolubydlici, ktera je z Madarska a protoze mela Michelle babicku z Madarska, rozhodla se, ze pristi rok poleti do Evropy a bude patrat po jejich pribuznych. No jelikoz pomalu ani nevi, jak se jeji babicka jmenovala, tak to bude mit docela zajimave. Pak vyzvidala, jak je daleko Ceska republika od Madarska, ze by se take prijela podivat, tak uvidim, jestli ji to vyjde. Cestou mi Michelle ukazala cesticku k jedne male jeskyni v Canyonu (bylo tam krasne chladno). Pak jsme se jeste staveli v jednom obchode, kde mela Michelle svou kamaradku a pak jsme uz museli zpet do vesnicky, protoze jsem nemel volny den jako Michelle.

V praci jsem byl v "Pot-roomu" (tam kde se umyvaji hrnce a spol). Pracoval jsem s Robertem. V Dishroomu byl Matia a nas novy zamestnanec z Turecka. Hned na zacatku prace se mi podarilo rozbit odpad. Oni tam maji takovej srotovac, kterej kdyz se ucpe odpad, tak to protahne. Jenze jak to bylo rozbite, tak misto toho, aby ta voda odtekala, tak tam tim srotovacem jeste pritekala. Robert se snazil problem vyresit jako vzdy tim, ze se na to dival. Pak nastesti nekoho napadlo zavolat opravare, kteri ten odpad rozebrali a zjistili ze nekdo do toho srotovace dal obrovskej hrebik (zrejme to bylo z jidla co hoste nesnedli).

Pak uz prace byla v pohode. Robert se zminil o tom, ze zitra je "olympiada" mezi pracovisti v Grand Canyonu a jestli se tam pujdu podivat. Samozrejme ze jsem rekl ze ne, ale kdyz se Robert zminil, ze tam bude jidlo zdarma, tak jsem rekl, ze tam samozrejme pujdu.

Druhy den jsem premyslel, jestli se mam nasnidat doma ze svych zasob, nebo jestli tam bude tolik jidla, ze usetrim sve zasoby. Nakonec jsem se trosku nasnidal a sel jsem. Kdyz jsem tam prisel, tak tam jeste moc lidi nebylo a nebyl jsem si jist, jestli to pripravovane jidlo nebude jen pro ty, co se budou ucasnit jednotlivych soutezi (protoze tam nikdo nic nejedl). Tak jsem si sednul a cekal.

V teto "Olympiade" bylo asi sest soupericich oddeleni: "Jidlo a napoje", "Ridici", "Skladnici", "Pokojske", "Opravari" a ja nevim jestli jeste nekdo. Kdyz jsem tam tak sedel, tak ke me prisel "velitel" oddeleni Jidla a napoju s tim, jestli jsem prisel ucastnit se souteze. Rekl jsem mu ze samozrejme ne, ze nejsem sportovni typ a ze je velke teplo. On na to, ze nevadi, ze nejsem sportovni typ a ze maji malo ucastniku a schani dalsi lidi a kdyz se zucastnim, ze dostanu tricko. (Uplne strasne jsem po tom tricku touzil.....) Bylo mi ale blbe rict, ze nepujdu a tak jsem to chtel zamluvit a zeptal jsem se, v jakych disciplinach budou soutezit. Prvni soutez byla v jizde na malem prkne, ktere melo kolecka jako maji nakupni vozejcky. Soutezici si na to lehnul na zada a musel projet slalom a podjet latku. Kdyz jsem to videl, tak jsem mu rekl, ze to teda zkusim (takze jsem dostal tricko). Byla to stafeta o dvou lidech. Jeste pred zavodem jsem si to zkusil na necisto, ale hned po neko! lika metrech jsem si nechtene prejel vlasy a vytrhnul jsem si peknej chumac vlasu. Tak jsem pak musel sehnat gumicku a vlasy si svazat. Bohuzel nekolik holek toto neudelalo a behem zavodu proto ztratily hodne vterin.

V prvnim kole jsem jel ja prvni a diky tomu, ze jsem se neobaval o vlasy tak jsem si mohl pohodlne lehnout a byl jsem o dost rychlejsi nez muj protivnik. Moje spoluzavodnice byla znacne pomalejsi, takze muj naskok rychle ztratila a do cile prijela snad jen o setinku driv, nez protivnik. Takze jsme postoupili do dalsiho kola. Tam jsme s prehledem protivnika porazili a slo se do finale. Mezitim se tam objevila Michelle s tim, ze me hledala u me v pokoji. Jenze nebyl cas na dlouhe povidani, protoze uz jsem musel jit na posledni zavod. Proti nam byli zavodnici z "Pokojskych" jeden byl bratr me spoluzavodnice, tak se dohodli, ze oba pojedou jako prvni. Moje spoluzavodnice byla rychlejsi nez jeji bratr, ale kdyz v polovine drahy objizdela bojku, nabourala do ni a ztratila tim par vterin. Pak jeste schodila latku, takze "Pokojsky" meli velky naskok, ktery jsem uz nedohonil. Takze jsme skoncili druzi. Po zavodu ke me prisla jedna pani s fotoaparatem, jestli bych ji nerekl sve jme! no, ze je od novin. Tak jsem zvedavej, jestli se opravdu v nejakych novinach uvidim.

Potom jsem si sel pro zaslouzene jidlo (vzal jsem si meloun). Jinak jidlo bylo opravdu pro vsechny a bylo tam hodne jidla: Hoddogy, Hamburgery, zakusky, melouny, nanuky, salaty, fazole a popcorn. K piti bylo taky cos chtel, colu, limonady ci vodu. Jenze bylo takove vedro, ze jsem skoro vubec nemel hlad, takze jsem jedl hlavne melouny. Kdyz jsem si tam tak s Michelle jedl, tak jsem si vsimnul, ze me vola nas vedouci, tak jsem tam prisel a oni, ze je predavani medaili a ja si takhle zmizim, tak jsem si opozdene dosel pro stribrnou medaili. Pak jsem jeste chvili sledoval dalsi souteze, jenze jsem musel brzy odejit do prace. Tam na me cekalo prekvapeni, protoze mezitim tento piknik skoncil a vsechno spinave nadobi se odneslo prave do nasi restaurace, takze jsem mel par hodin co delat....

Navic se jeste cekala inspekce, takze jsme do pul treti vytirali a cistili vsechno co slo. Druhy den samozrejme zadna inspekce neprisla. A nas sef nam rekl, ze asi prijde ve stredu, takze dneska (v utery) se bude toto cisteni opakovat.

Vcera mel Robert volno a Jerald prisel az v deset, takze mi bylo jasne, ze do "Pot-roomu" budu muset jit ja a jeste nekdo, rekl jsem to Matiovi a on, ze to zkusi. Takze v Dishroomu byl kenny a David. Dopadlo to tak, ze mi jsme v pot-roomu meli spoustu casu, takze jsme delali ruzne blbosti, ale hosi v dishroomu meli tolik prace, ze vubec nestihali. Kdyz pak po jedenacte vecer uz bylo malo nadobi v potroomu poslal nas Jerald do dishroomu, s tim, ze hrnce si uz radsi umyje on sam, ale hlavne at dodelame dishroom.

Kdyz pak bylo dvanact hodin, tak nas Jerald poslal domu. Ja jsem jeste chvalne pracoval, abych mel aspon maly prescas. Pak jsem si vzal housky, kure, muslly a kdyz jsem si chtel vzit mleko, vsimnul jsem si, ze je tam jedna lahev s mlekem bez vicka, tak jsem to rekl Jeraldovi a on na to, ze bud si tu lahev mam vzit, nebo at ji vyhodim. Tak jsem si 0.5L prelil do sve lahve a zbytek jsem se snazil asi pet minut vypit.

Pri odchodu jsem potkal jednu servirku z Polska, tak jsme sli spolu, ona si celou cestu stezovala, jak to byl strasny den, ze nekdo premistil stoly uplne nelogicky a navic bylo strasne hostu, tezke taci a kdyz vse skoncilo, musela se jit na zachod vybrecet, jak z toho byla hotova. Tak jsem si tak v duchu rikal zlatej dishroom a potroom.

Doma jsem zjistil, ze muj spolubydlici stale jeste neni doma, dalsi den mel totiz volno a tak byl s ostatnima Chorvatama nekde zalezlej, popijeli pivo a povidali si.

Dneska rano vstaval kolem sedme hodiny a jeli na vylet helikopterou. Tak dneska uvidim, jestli se jim povedl. Ted uz ale musim jit, abych se jeste stihnul najist.

<< předchozí
následující >>

Za obsah webu odpovídá: adoid ( web: http://adoid.webpark.cz , e-mail: adoid zavinac centrum tecka cz )
Za funkčnost odpovídá: krato ( web: www.kratosoft.com , e-mail: krato@kratosoft.com )