Minuly tyden jsem chtel zajit na internet, ale vsechny pocitace byly obsazene a tak jsem se prochazel po "Recreation Center" a vsimnul jsem si ze tu probiha nejaka akce nazvana "Blood Drive", tak jsem si vzal letacek a procital jsem si o co jde. Byl to nejaky "svaz sestricek", ktere jezdi po USA a hledaji lidi na darovani krve. Po chvilce cteni o krvy jsem si rekl, ze to neni nic pro me a sel jsem letacek vratit, tam me zastavila jedna sestricka a zacala se ptat, jestli chci darovat krev a podobne, tak jsem ji vysvetlil, ze ne. Pak jsme se jeste chvili bavili, zajimalo me, kolik krve vlastne berou, tak mi to rekla, ale v Americkych mirach, takze jsem nemel tuseni kolik to je a ona me tedy zavedla do mistnosti, kde krev brali a ukazala mi pytlik, do ktereho tu krev daji. Pak jsem jim teda rekl, ze to skusim a krev daruji, ale ze u sebe nemam skoro zadne doklady, jen ceskou obcanku. Sestricka si ji prohlidla a rekla, ze to nebude problem, ze jim staci pouze fotka, jmeno a datum narozeni. Pak se jeste koukala, jestli nahodou Ceska republika neni na listu zakazanych zemi (nebyla), jenze pak se me druha sestricka zeptala, jak dlouho jsem byl v Evrope pred tim, ze jsem prijel do USA. Kdyz jsem ji vysvetlil ze cely zivot, prohlasila, ze krev darovat nemuzu, protoze jsem zil vic nez pet let v Evrope, coz znamena, ze muzu mit v sobe nejaky virus, ktery bych timto mohl prenest do Ameriky. No a tak jsem sel pryc, projet se na svem krasnem kole a naobedvat se svych housek s marmeladou.

Kdyz jsem byl v praci, tak jsem jako kazdy den zacal sbirat housky, ktere hosti nesnedli, a jelikoz tam bylo hodne prace nestihl jsem si zajit pro krabicku, takze jsem housky hazel do tasky, cimz jsem nemel moc poneti, kolik housek tam je a kolik housek si ode mne vezmou ostatni, takze jsem nasbiral plnou tasku housek a v podstate skoro vsechny housky mi zustali, protoze kazdy si vzal jen par. K tomu jsem si jeste nabral "Corn-flakes", mleko a banany, takze druhy den i pres velice vydatnou snidani a obed jsem musel hodne housek vyhodit.

Tento tyden jsem mel opet volno jen v sobotu. Michelle mi navrhla, ze jeji kamarad jede autem do Flagstaff a ze ma misto, takze muzeme jet s nim. Nakonec jsem jel ja, Michelle, Robert a Eric, no proste krome me jen Americani. Robert byl ridic, je to pan stredniho veku, ktery pokazde kdyz neco rekne, tak se zacne smat, nedovedu si ho predstavit nastvaneho. Eric je asi tak stejne stary jako ja, v Grand Canyonu chce pracovat do Listopadu a pak chce podniknout velky vylet do Evropy, ma tam totiz tetu a brachu, chce priletet do Italie, dale pak cestovat do Francie, Nemecka, Polska (kde ma babicku) a nakonec se podivat do Anglie.

Z Canyonu do Flagstaff jsme jeli jinou cestou, nez kdyz jsem sem prijel poprve, bylo to proto, ze nam chtel Robert ukazat okolni hory a prirodu. Kdyz jsme prijeli do mesta, nejprve jsme zajeli do Americkeho supermarketu Wallmart, tam si michelle nechala vyvolat fotky, tudiz jsme tam museli cekat cca hodinu, nez budou hotove. Mezitim jsem koupil pro kamarada reproduktory. Michelle si koupila jeste vetrak, nejaky varic, raminka, a dalsi drobnosti. Eric si koupil take vetrak a Robert rovnou klimatizaci. Pak jsme jeli na obed, protoze Michelle se chtela najist v lepsi restauraci nez je zamestnanecka kantyna v Canyonu, ale na to jak basnila o skvelem jidle me dost prekvapilo, ze si objednala hamburger s hranolkama. Ja jsem si obednal neco s kuretem ( Americke nazvy jidel mi moc nerikaji, takze vetsinou moc nevim, co si objednavam). Po jidle jsme se chvili prochazeli po nedalekem nakupnim stredisku, kde si Eric koupil nejake prasky na rust svalu. Potom jsme se vydali do velkeho bazaru knih, tam jsme stravili neco pres hodinu. Ja jsem si tam prohlizel knizky o starych motorkach a dokonce jsem tam nasel dva obrazky a kratky text o motorkach znacky Jawa. Pak jsem tam uplne nahodou nasel jednu peknou knizku o modelarstvi a tu jsem si nakonec i koupil. Kdyz jsme se nabazili knih a opustili jsme obchod, vsimli jsme si s Michelle nakupniho vozicku, ve kterem byla mala kotata. Hlidala je tam jedna mala holka a snazila se je udat. My jsme si samozrejme zadne kote nevzali, vyrazili jsme do kina. Nejdriv jsme byly na nejake Americke komedii a pak jsme jeste zasli na Sifru mistra Leonarda. Nechapu, proc jsou ty Americani tak poctivi, kdybychom chteli usetrit, tak by stacilo zustat v kine a nemuseli bychom utracet za druhy listek, ale oni chytre museli z kina vyjit, koupit novy listek, zajit na hamburger a pak se vratit. Americka kina funguji tak, ze si koupis listek, projdes kontrolou a octnes se ve velke hale, kde si muzes koupit pop-corn a colu. Pak projdes chodbou do spravnych dverich, kde promitaji tvuj film, kdyz film skonci, projdes halou zpet a vychodem se dostanes ven, ale kdyz v hale zustanes a "vyberes" si dalsi film, nikdo si nevsimne, ze nemas listek na onen film...

Po kine jsme opet zasli do restaurace, kde si kazdy dal nejaky dezert (krome me, ja jsem se najedl bananu a housek, ktere jsem mel z prace). Pak kolem 10PM jsme jeste zasli do dalsiho obchodu s knihama, kde uz jsem si nekoupil nic, ale nasel jsem tam Anglicko cesky a cesko Anglicky slovnik :-)

Zpet do Canyonu jsme prijeli kolem 1:30 rano, takze jsem sel spat skoro stejne pozde, jako kdybych pracoval.

Dalsi den, kdyz jsem byl v praci, tak jsem si vsimnul, ze je venku dost divne pocasi - temne mraky a silny vitr, proste pocasi, jake tady v Canyonu nebyva. Pak se me jedna Americanka zeptala, jestli jsem uz vydel ten pozar na severnim okraji Canyonu, pry je to docela velky pozar a ty "mraky" to je prave dym z onoho pozaru. Kdyz jsem potom sel vecer z prace napadlo me jit se podivat na Canyon, jestli neuvidim ten ohen. Samozrejme ze byl videt, sice je od nas vzdalen 11mil, ale je opravdu hodne veliky, vypadalo to jako zapad slunce (i kdyz to bylo smerem na sever). Kdyz jsem se byl dneska rano podivat, jak vypada pozar lesa ve dne, nebylo skoro nic videt, jen Canyon byl jakoby v mlze od koure, ale zare ohne nebyla videt.

Tento tyden nebude zas tak dobrej co se tyka volna, protoze mam myslim volno ve stredu a v patek, tudiz nemam volny vikend :-( , pokusim se zase aspon jeden ze svych volnych dnu pracovat. Navic jeden den, myslim ze to je ctvrtek, nebudu myt nadobi, ale budu delat "bussera" tj. pomocnika cisnikum, je to pry proto, abych si vyzkousel take jina mista a mohl tak lepe chapat, jak mam efektivne pracovat pri myti nadobi, no uvidim, jak to dopadne.

Ted se pojedu projet na kole a pak zase hura do prace.....